Autobiografie Stevena Tylera z Aerosmith již brzy v češtině!
[· 11.1.2012 · autor: Steven Tyler/koudelka · ilustrace: ·]
Nabízíme vám ukázku z připravované knihy Vadí vám chaos v mojí hlavě?, jak se životopis Stevena Tylera bude v češtině jmenovat. A nyní už čtěte, jak to vypadalo, když Aerosmith nahrávali svoje první album:
Na prvním albu jsme začali pracovat v říjnu roku 1972 ve studiu
Intermedia Sound. Nahrát ho zabralo jen pár týdnů, protože řadu z těch
písniček – hlavně se to týkalo předělávek – jsme hráli už víc
než rok. Album produkoval Adrian Barber, anglický zvukař, co dělal i Cream
a Vanilla Fudge. Nahrávalo se na velmi primitivním vybavení – do
šestnácti stop na studiový magnetofon AGFA na dvoupalcovou oxidovou
pásku.
Kapela byla dost upjatá. Byli jsme tak nervózní, že když se rozsvítilo
červený světlo, že se začíná nahrávat, úplně jsme ztuhli. Byli jsme
posraný až za ušima. Změnil jsem si hlas na muppeta Kermita the Froga, abych
zněl jakože víc bluesově. Kermit Tyler. Taky jsem třeba
vyšrouboval žárovky, aby nikdo neviděl, že nahráváme. Mezi moje
oblíbený hlášky před písničkama patřilo: „Kluci, zahrajte to, jako by
se nikdo nedíval.“ Jenže nás nahrávali a my byli nervózní a dělali jsme
chyby a váhali jsme, až jsem to přerušil: „Nesmíme bejt kurva nervózní!
Musíme prostě hrát!“ Tak jsme si dali párkrát repete a nakonec Adrian
zavolal: „Jo! Teď to má šťávu; teď to má do prdele šťávu!“
Jakmile jsme vystřihli první písničku, „Make It“, a poslechli si ji,
hned jsme věděli, že jsme ji fakt dali. Už dřív jsem v nějakým studiu
v New Yorku nahrával „Sun“ a podobný sračky. „Sun“ byla dost
prkenná a vydřená, ale teď jsem viděl, že udělat ji s touhle kapelou a
v jejím stylu, byla by to normálně totální pecka. Že když zůstane tahle
kapela věrná svýmu fuck-all přístupu, navíc s tak senzačním kytaristou,
jako je Joe… bude všechno znít jako Aerosmith.
Ve všech písničkách kromě „Dream On“ jsem se přehnaně stylizoval do
černocha. Myslel jsem, že je to fakt dobrý. Problém byl, že nikdo nepoznal,
že to zpívám já. „Jo, brácho, tagle to diktuju,“ protože se mi
nelíbí můj vlastní hlas a protože jsme byli ještě mladý a já se trochu
předváděl. Do dneška za mnou choděj lidi a ptaj se: „Hele, kdo vám to
zpívá na první desce?“ Děsně jsem hltal Jamese Browna a Slye Stonea a
tlačil jsem to hodně do R&B.
Písnička „Dream On“ by si už tehdy zasloužila smyčce, jenže jsme
neměli peníze na zaplacení orchestru, a tak jsme místo toho zaplnili ty
plochy melotronem. Trochu jako když Beatles použili při nahrávání
primitivní samplovací zařízení. Pomocí melotronu jsem do „Dream On“
přidal smyčce a taky flétny, a do toho jsem ještě hrál na klávesy
klavírní rozklady. Dost jsem na ten melotron, na jeho nástup ve druhý
sloce, sázel.
(Překlad: Jaroslava Kočová a.k.a koudelka.)
[· Komentář ·]
[· další články ·]
[· Reggae vibrace v XT3 poprvé, ale ne naposled ·]
[· Pražané dostali naději na brzké zklidnění magistrály ·]