Želatýnový palec
[· 3.2.2007 · autor: Josef Kobylák · ilustrace: internet ·]
Ten den jsem stavěl pod střechou zevnitř mezi krokvemi takovou dřevěnou
lávku, aby se dalo pod nima chodit. Jenomže jsem blbě měřil a ta lávka
stoupala stále blíže ke střeše, takže se po ní ke konci vůbec chodit
nedalo.
Pomáhal mi s tím Pepík Polanský. Já mu na oplátku pomáhal
u něj na chalupě polívkovou lžící seškrabovat ze zdi jíl. Byla to
zeď, kde byly navrchu cihly a pod nima ten jíl – hrozná dřina.
Potom přijel Budín a přivezl v kýblu vodu, a že budeme dělat
rybníček! Když tu vodu z toho kýblu vylil, tak já koukám a
v tý vodě plavaly dvě akvarijní rybky. Jednu jsem chytil do ruky. Byla
to Betta Splendens.
Najednou koukám, že chytám další ryby, ale to už ta nádrž byla hrozně veliká. Já se v ní potápěl a okolo mě plavaly hlavně cichlidy. Takovou žlutou jsem chytil a začal jí mačkat šupiny a koukám, že z ní vytejká taková žlutá šťáva.
Po delším mačkání zjišťuji, že nemačkám rybku, ale můj bolavej
palec. Z palce vytejká zelená želatina. Potom je palec průsvitnej a
plnej tý zelený klovatiny a já ho od nohy jakoby demontuju. On vypadá jako
skleněná nádoba na starej jogurt.
Tak postupně vyklepávám z toho amputovanýho, skleněnýho palce
všechnu zelenou klovatinu. Mám pocit, že i můj opravdickej palec
přestal jakoby bolet. Ráno si ho po probuzení prohlížím a musím uznat,
že se skutečně stav palce utěšeně zlepšuje…
[· Také se zajímáte o akvaristiku? ·]
[· další články ·]
[· Mistr Džošu ·]
[· Greenpeace hodnotí zprávu klimatologů ·]